Zachráním všechny

Říká se, že když se necítíte dobře, je nejlepším lékem udělat něco pro druhé. Já to mám přesně naopak. Když mám náladu pod bodem mrazu, jsem ráda, když se dokopu, abych si udělala kafé sama pro sebe, natožpak, abych ho ještě vařila pro někoho jiného. Další věcí je, že já bych osobně nechtěla, aby mi […]

Zacvičíme si, bratře Sokole?

Každý z nás, nebo alespoň já, si s sebou nosíme desítky komplexů. Já jsem zastáncem toho, že za drtivou většinu negativních myšlenek, které máme sami o sobě, můžou hodiny tělesné výchovy. Bratři sokoli, pojďme se podívat proč!     Za prvé, už samo o sobě slovní spojení „tělesná výchova“ zní trochu zvrhle. Jak někdo chce […]

Peklo návratu

Čtyři dny před mým návratem do rodné země jsem téměř plačící v hysterické křeči volala mámě. Jediné, co jsem chtěla, bylo, aby mi připomněla pár světlých bodů, kvůli kterým stojí za to se vrátit. Něžným, milým hlasem, kterým mluví jen maminky, mi pověděla: Markétko, na co by ses měla těšit? Je tady zima, pořád prší […]

Žádný soused, dobrý soused

Říká se, že sousedy a rodiče si člověk nevybírá. Nechme tentokrát rodiče stranou a zaměřme se na ty sousedy. Vždy jsem byla fascinovaná americkými filmy, ve kterých si sousedi nosí čerstvě upečené muffiny a zvou se na barbeque. Nebudeme si nic nalhávat, kdybychom my donesly čerstvě upečenou bábovku sousedce od vedle, s tím maniakálním americkým […]

Nahoře bez

České zprávy nesleduju, vlastně nesluju žádné. Všechny jsou až moc depresivní! Nicméně mě nedávno praštil do očí článek na Novinky.cz. Byl o tom, jak je nežádoucí, aby se ženy opalovaly bez vrchního dílu plavek. Zasmála jsem se od srdce a jelikož jsem stále v Portugalsku, šla jsem na pláž. Samozřejmě nahoře bez. V článku  bylo […]

Znič mě něžně

A tak se říká, že nám Vesmír, ta vesmírná energie, staví do cesty pouze ty překážky, které jsme schopni překonat. A čím těžší úkol, překážka – cokoliv chcete, před námi stojí, tím bychom na sebe měli být pyšnější. Sakra pyšní! Protože kdybychom na to neměli, tak co? Tak nám to Vesmír do cesty nepošle. Při […]

Nohy od sebe prosím

Nedávno jsem přemýšlela nad tím, co více mohu udělat pro svůj osobní rozvoj. Jednoznačně svět kolem mě si zaslouží mé nejlepší já! To bez debaty. A jelikož jsem bytost otevřená všemu novému (kromě gang bangu), rozhodla jsem se vykročit ze své osobní komfortní zóny. Rozhodla jsem se překonat sama sebe na nejvyšší úrovni. Udělat něco […]

„Rýmečka“

Tímhle článkem bych navázala na ten předchozí. (Kdo ještě nečetl, povinně přečíst TEĎ.) Už podle nadpisu by i méně inteligentní jedinec pochopil, o co jde. Ano správně. Mým naprosto pochopitelným důvodem, proč jsem byla tak dlouhou dobu off, byla rýmečka! Ale nechte mě to vysvětlit popořadě. Je to jasný, střídání oceánského aprílového počasí, imunita nalomená […]

Absťák a give-away

Zhruba třítýdenní absenci mého uměleckého působení na webu bych zahájila něžně. Naprosto pochopitelným a racionálním odůvodněním, proč jsem tak dlouhou dobu off, vás budu napínat až do příštího článku. A to hned ze dvou důvodů: Budete se více těšit Vyhlašuji první give-away!!!   Tomu kdo uhodne, proč jsem byla tři týdny nefunkční přistane na stole […]

Dorty a líbání

Nadáváme na ně, ale pravděpodobně si nedokážeme bez výdobytků současné doby představit život. Já na protest systému se často účastním různých výzev. Momentálně se tuším účastním EKO výzvy a snažím se konzumovat jenom produkty, které byly vyrobeny v Portugalsku. Někdy je to docela boj. Nicméně mým nejvěrnějším společníkem je už přes půl roku skype. Díky […]

Když se načančám

Make up prosím. Řasenku, tvářenku, stíny, umělé řasy, umělé nehty, umělá prsa. To by se ještě dalo rozdýchat – a zdá se, že to všichni rozdýchávají v pohodě. Jenže tomuto seznamu předchází něco mnohem horšího, umělý mozek. Zkrátka viva le monde artificiel! Stále častěji a častěji narážím na beauty blogy – jak se „správně“ líčit, […]

Království za kávu

Jestli jsem v České republice měla výčitky z toho, že piju hodně kávy, tak tady bych mohla jít na odvykačku. Jak my Češi s chladným klidem zvládáme hektolitry piva za večer, tak Portugalci to mají stejné, ale s kávou. Začínám mít pocit, že tady někdo vyhlásil soutěž: kdo vypije nejvíc kávy, může si koupit další. […]

Týden v pr**li, pardon, v Čechách!

Jak to vypadá, když se podíváte domů po půl roce? Já teda nemám zdání, jak to vypadá u ostatních, ale já jsem měla motýlky v bříšku hned u Rozvadova. Půl roku. Půl roku bez toho, aniž bych viděla jediný český nápis, jediný český billboard. Půl roku bez toho, aniž bych viděla tak dokonale, po ránu, […]

Miluj mě přes facebook

Co je na facebooku obdivuhodné je to, že Vás naučí toleranci. Je to totiž taková bezplatná platforma kurzu sebeovládání. Jak poznáte, že už začala účinkovat? Úplně snadno. Stačí, když si ráno (bez kafé – tedy v době, kdy nás přivádí k šílenství i to, že někdo vedle nás dýchá) najedeme na hlavní stranu. Sjedeme ji až dolů […]

Na paty se mi lepí Čína

Pravděpodobně bude něco pravdy na tom, že člověk si uvědomí, co měl, až když to ztratí. Včera jsem strávila poslední lisabonský večer s Malou Čínou. Naše společné zážitky se mi míhají před očima přesně tak, jako můj život, když nasednu střízlivá do letadla (nad jedním z mých letů se můžete pobavit zde) . Nicméně i […]

Na hostelu v Lisabonu

Asi je přežitek spát na hostelu ve stejném městě, kde si platíte nechutně drahý byt, nicméně osud tomu pravděpodobně chtěl. Domnívám se ale, že jsem získala o hodně více, než jsem ztratila. Podařilo se mi totiž proniknout do pohnuté mysli našich sousedů a blízkých přátel – Poláků!   Možná je to ostuda (kvůli bezprostřední blízkosti), […]

Kde nahonit ego

Pokud nevíte kde pracovat nebo se učit, a nepotřebujete k tomu zrovna hrobové ticho, tak mi dovolte, abych Vám představila úžasný cowork – letiště! Osobně jsem kouzlu letiště propadla zcela náhodou, normálně je totiž nesnáším (mám je totiž spojené s nechutnou představou vzlétání a přistávání). Nicméně mě ten jeden den asi nenapadl lepší nápad kam […]

Přežili jsme apokalypsu (zase)

A byl Silvestr a my jsme stáli na náměstí s flaškou Bohemky (kterou samozřejmě všude prodávali ve slevě) a jediná věc ke které jsme se tiskli, byla právě ta flaška šáňa a nebo k našim už stejně tak společensky unaveným kamarádům, popřípadě k našim lepším polovičkám, které máme tak často chuť kopnout do zadku. A […]

Sentimentální advent

Kdo z nás není doma každoročně povinen účastnit se vánočního úklidu, ať první hodí kamenem. Já jsem si při umývání oken (samozřejmě vždy v mrazu!!) představovala, jak budu předvánoční čas trávit sama, v pohodě se svařáčkem a nohama na stole. Teď je přede mnou předvánoční čas a Vánoce, které budu trávit tak jak jsem si […]

Teror v Bruselu a sníh

Návštěva Bruselu vypadala slibně. Čekala na mě plná lednice jídla, ovocného piva a úžasně velká a teplá postel. Jediným nedostatkem byla zima jak na Sibiři a taky nejvyšší stupeň ohrožení teroristického útoku. Zkrátka idyla. Velmi bych si přála říci, že alespoň jedna z mých cest probíhala pokojně. Tentokrát se ovšem musím pochválit. Letěla jsem po […]